BUŘIČ A VDOVA.
V Jerusalemě žila vdova, jež měla ovci jedinou, již chovala jak oko v hlavě. Když přišla doba střiže, chtěla ji ostříhati a z vlny udělati šat dětem svým. I přišli sluhové Aaronovi a řekli vdově:
„Prvotiny všeho náležejí mně, praví Hospodin. I vlna ovce tvojí náleží jemu.“
A sebrali vlnu ovce vdoviny.
I šla vdova s pláčem k stanu Korahovu a pravila mu:
„Hle, služebníci Aaronovi sebrali vlnu z jediné ovce mé a děti moje jsou nahé. A řekli, že děje se to ve jménu Hospodinově.“
Korah byl muž lidumilný, přítel spravedlnosti a práva a dobré srdce jeho bylo příslovečné v Israeli.
Za to byl nenáviděn od služebníků Mojžíšových a Aaronových, kteří jej proklínali jako každého, kdo by se odvažoval kaziti jejich obchody.
Zamyslil se Korah, slyše stížnost vdovinu a věda, že neradno začínati si cosi
95
s úkladnými a nesmiřitelnými kněžími, vyňal peníz a dal jej vdově.
„Přijmi od náčelníka bezbožného rodu,“ děl Korah vdově, „a odejdi v pokoji.“
Vdova odešla, blahořečíc Korahovi.
Za nějaký čas vrhla ovce vdovina jehňátko.
Bylo to ihned ohlášeno svaté konsistoři israelské a Aaron poslal výběrčí, by odňali vdově jehňátko ve jménu Hospodinově, jemuž náležejí prvotiny všeho.
S pláčem odebrala se žena ke Korahovi, žalujíc mu ztrátu jehňátka.
Zachmuřil se Korah a odebral se k Aaronovi, jemuž trpce vytýkal odírání vdov ve jménu Hospodinově.
Aaron ukázal chladně Korahovi desky zákona Mojžíšova, kde stojí psáno:
„Prvotiny všeho náležejí Hospodinu.“
Korah pln hněvu odebral se do stanu svého; kněží a levité upekli si pak jehňátko, posmívajíce se Korahovi.
Když Korah oznámil vdově, co bylo mu řečeno od Aarona, proklela vdova ovečku.
I bylo to zase doneseno Aaronovi, který poslal výběrčí své, by odebrali vdově ovečku, neboť psáno stojí: „Co prokleto je, náleží kněžím.“
Uslyšev o tom Korah, vzplanul hněvem velikým a přisáhl pomstu všem kněžím a levitům, hledaje zhubiti je ostrostí meče.
96
Spolčil se pak s Dathanem a Abiramem, kteří jak on nenáviděli kněží a nazývali je dráči a nešlechetníky.
Ale Hospodin stál při kněžích a levitech, i vlákali kněží voje Korahovy, Dathanovy a Abiramovy do nástrah a zhubivše je do muže posledního, spálili mrtvoly jejich.
A rozšířili pověst po všech kmenech israelských, že pod buřiči Korahem, Dathanem a Abiramem rozevřela se země a plameny pohltily je, protože vzepřeli se zákonu Mojžíšovu, dle něhož prvotiny všeho náležejí Hospodinu.
97