Mrzáci.

Ferdinand Písecký

Mrzáci.
My hoši veselí a plní síly jsme z domu jechali a bílé šátky krásné oči skryly, jež pro nás plakaly: To naše nevěsty tam stály u cesty. Z nás statisíce leží v syré zemi, ti už se nevrátí. A doma pláčou. – Jeden mezi všemi lze výkřik poznati: To jejich nevěsty tam stojí u cesty. My vracíme se ještě živi sice, leč bídní mrzáci. A mnohé bílé uplakané líce se od nás odvrací: To naše nevěsty tam stojí u cesty. 61