Pozdrav z Ruska.

Ferdinand Písecký

Pozdrav z Ruska.
Když si tak na tě vzpomínám, země má jediná, drahá, že jsi tak drobná, maličká, srdce se uvěřit zdráhá. Zdá se, že v Rusku ohromném vidět bys nebyla ani, kdyby tě Pánbůh přenesl náhle sem všemocnou dlaní. Proto snad, že’s tak maličká, v srdci mém skryta jsi celá, proto’s mi vešla, země má, v každičký atom těla. Zdá se mi, že’s jen hroudy kus, Pánbůh jejž kdysi kdes ztratil – – Opřen však o tě, myslím si, celý svět z kořen bych zvrátil. Ve tmách mé duše svítíš mi spasná jak hvězdička zlatá. Ve snách pnu ruce své po tobě, země má jediná, svatá! 87