Píseň za mořem.
Královno, paní má,
duše má zmučená
pro tebe proudy slz stále roní.
V klidu i při práci
mé srdce krvácí,
hlava se bolestí k zemi kloní.
Za mořem dalekým
tyranem odvěkým
v pouta jsi, paní má, ukována.
Krůpěje krvavé
zrosily čelo tvé.tvé,
pro mne však stále jsi královna má.
Za světa poklady,
za města, za hrady,
za nic tě neprodám, lásko moje!
Souzený přijde čas,
vrátím se k tobě zas,
ač na mne čekají kruté boje.
S jménem tvým na štítě
rytíř tvůj zdraví tě,
114
v poslední zápas než pro tě vkročí.
Slávou se pokryje,
pouta tvá rozbije,
šťasten ti pohlédne v krásné oči.
A kdybych v boji snad,
paní má, pro tě pad,
duše má vznese se nad tvou hlavou.
Já budu v hrobě hnít,
ty budeš šťastna žít,
čelo své ovineš novou slávou.
115