Matce mé ženy.

Ferdinand Písecký

Matce mé ženy.
Spatřil jsem jabloň s plody třemi u cesty mého života. Nejsladší z plodů haluzemi nad hlavou mojí prokmitá. Šuměla jabloň, slunce hřálo, žádostí chvěl se suchý ret. Jablíčko tak se sladce smálo, až zatočil se se mnou svět. Vztáhl jsem ruku – jabloň do ní spustila tiše krásný plod. Jablíčko svěží sladce voní, mně stačí celý pro život. Miluji vroucně plod ten sladký, chovám jej jak svých očí svit. Dobrotě žehnám jeho matky, již musím, musím tak rád mít. 145

Kniha Když tekla krev (1919)
Autor Ferdinand Písecký