Švekruši Lole.

Ferdinand Písecký

Švekruši Lole.
Já viděl jsem tě jako dítě hrát, mé lásky bylas smavou dekorací. A měl jsem smích i žvatlání tvé rád jak květy, ptáky, když se z jara vrací. Leč oka tvého dětský prostý svit se změnil záhy v nedočkavý plamen a rudé rtíky počaly se chvít, jak hledaly by pohádkový pramen. A jako motýl dala jsi se v let, krev klokotem se mladým tělem hnala. Věř, tu jsem začal o tebe se chvět – leč ty ses jenom prostě měkce smála. Co osud dá ti z klamných darů svých, já nevím, nemohu a nechci znáti. Kéž zůstane ti jen tvůj měkký smích, a zmlkne-li, kéž zas se záhy vrátí! 146

Kniha Když tekla krev (1919)
Autor Ferdinand Písecký