Šedivím.

Ferdinand Písecký

Šedivím.
Já dobře vím, že šedivím... Však v srdci mladost skáče, jež všecku bolest překoná, když černá padá opona a všecko kolem pláče. Já dobře vím, že šedivím... Leč dosud sílu cítím, jež stačí ještě na léta, a každou bouř, jež přelétá, já svojím čelem chytím. Já dobře vím, že šedivím... Leč já mám mladou ženu, jež pohladí mé šediny a šeptne: „Ty můj jediný!“ a zlíbá bílou pěnu. Já dobře vím, že šedivím... 148 leč trojlístek mých dětí můj život ještě prodlouží – a než mě ve hrob položí, já chci jim ještě pěti. 149