19. Poďte žít.

Jan Karafiát

19. Poďte žít.

A v náhle přikvačil by vás ten den.

Luk. 21, 34.

Tichá půlnoc nad krajinou, Nebem pluje měsíc plný, Potůčkové v lukách řinou, V polích šumí zralé vlny. Šumí, a tu kdesi v žitě Na desetkrát, ne-li více, „Poďte žít!“ tak jmenovitě Ozvala se křepelice. Spali sic, než slyšeli to, Dříve pak, než oschla rosa, Ženský srp a mužská kosa Porážely na zem žito. 28

Kniha Písničky svobodného (in Broučkova pozůstalost) (1900)
Autor Jan Karafiát