23. Kalif Hasan.

Jan Karafiát

23. Kalif Hasan.
Kamarádi, Máte rádi Fatimovce Hasana? Sedí právě u oběda, Sám, – toť tam jich obyčej, – A tu otrok nemotora Opaří mu obličej. ,Milost, milost, pro bůh milost!‘ Zařve chudák v zápětí, A pad na zem, začne korán Odříkávat z paměti: ,V ráji budou, kdo své vášně Dovedou si podrobit,‘ – Na to Hasan: „Vždyťs mne posud Nedovedl rozzlobit.“ ,A ti, kdož i nepříteli Odpustit jsou hotovi,‘ – Na to Hasan: „Pak odpouštím Jistě svému sluhovi.“ 37 ,Nebť jest Allah milosrdný,‘ Šepce otrok dojatě. – „Dobře. Ty jsi na svobodě, Hasan měl, už nemá tě.“tě. „JenomJenom, prosím, k vezírovi Ještě mi skoč k posledu: Tobě ať dá sto dukátů A mně něco k obědu.“ 38