Sonet o melancholickém večeru.

Viktor Dyk

Vše tenkrát tesknilo: na rtech ti mrzl smích. Nehleděl tvůrce s pýchou na dílo. Ustydal plamen v očích tesknivých. Vše tenkrát tesknilo. Pod tíhou mlhy propadal se most, svítilen světlo pod ní selhalo. Hřbitovem velkým byla minulost. Vše tenkrát plakalo. Hluboko touhy pohřbeny. Zda vyjdou? Na dlažbě ulic tančí bída s bídou. Tvůj rozum truchlí, truchlí cit. Nic nežli srdcí rez a poskvrněné řízy. Tvůj smutek potkává jen smutek cizí. A nemohou se potěšit.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

253. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. List. (Augustin Eugen Mužík)
  2. AŤ TO BYLO... (Antonín Klášterský)
  3. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  4. O DUŠIČKÁCH. (Alois Škampa)
  5. ZA ŠLÉPĚJÍ. (Josef Václav Sládek)
  6. MRTVOLY NIKDO NEVZBUDÍ! (Arnošt Ráž)
  7. PÍSEŇ (Antonín Sova)
  8. OKNO (Viktor Dyk)
  9. UBOHÉ OČI...! (Josef Rosenzweig-Moir)
  10. VZPOMÍNKY. (Otakar Auředníček)