AŤ TO BYLO...

Antonín Klášterský

to bylo cokoli, všecko přejde, přebolí, každá rána zacelí se jak ta brázda na poli. Ale z všeho na konec něco v srdci zbude přec, po pohřbu to v síni vůně věnců hřbitovních a svěc. Do srdce to napadá, leta se to ukládá, tichým smutkem, divným steskem duši nám to opřádá. Že když dávno za námi bolest je i s mukami, úsměv náš jak zář, jež kmitá podzimními mlhami.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

139. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. List. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Kde jsme se potkali, to alej byla stmělá (Jiřík Luděk Moravský)
  3. O DUŠIČKÁCH. (Alois Škampa)
  4. Z CHVIL INTIMNÍCH. (Hugo Kepka)
  5. Cítíš to stesknutí v mlhavém odpůldni, (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Čím hrobu blíž... (Bohdan Kaminský)
  7. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. Píseň. (Bohdan Kaminský)
  9. PODZIMNÍ PROCHÁZKA. (Adolf Brabec)
  10. V SKEPSI. (Hugo Kepka)