Píseň.

Bohdan Kaminský

Já byl jsem celý smutný život dlouhý jak socha, která střeží hrob zapadlý a prostý marné touhy kdes moře na pobřeží. Hrob chudý tak – leč přece komus drahý. A socha stojí němá. Neslétne paprsk v přísné její tahy a úsměv pro ni nemá. A táhnou léta přes ty její skráně a jaro, jeseň, zima, květ vesna, jeseň mlhy hodí na ně – a dole mrtvý dřímá. A hle, teď slétla holubička sivá v tu prázdnou náruč její. Ó miláčku, hle, kolem jaro zpívá a ruce mé se chvějí.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

64. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzim. (Boleslav L. Černý)
  2. ZAVANUTÍ. (Viktor Dyk)
  3. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. Stojím na Tvé svaté zemi... (Adolf Heyduk)
  5. Na podzim. (Josef Václav Sládek)
  6. III. Ne mladost jará, výslunná a zpěvná... (František Leubner)
  7. PODZIM. (Roman Hašek)
  8. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Antonín Sova)
  9. CESTOU. (Karel Babánek)
  10. SÁM OPĚT... (Bohdan Kaminský)