Píseň.

Bohdan Kaminský

Píseň.
Já byl jsem celý smutný život dlouhý jak socha, která střeží hrob zapadlý a prostý marné touhy kdes moře na pobřeží. Hrob chudý tak – leč přece komus drahý. A socha stojí němá. Neslétne paprsk v přísné její tahy a úsměv pro ni nemá. A táhnou léta přes ty její skráně a jaro, jeseň, zima, květ vesna, jeseň mlhy hodí na ně – a dole mrtvý dřímá. A hle, teď slétla holubička sivá v tu prázdnou náruč její. Ó miláčku, hle, kolem jaro zpívá a ruce mé se chvějí. 15

Kniha Den štěstí (1890)
Autor Bohdan Kaminský