POHODA V SRDCI.

Miroslav Rutte

POHODA V SRDCI.
Světlá má země hovoří ke mně, jsem do dna průhledný. Jak obláčky bílé jdou blažené chvíle, mé mladé a líbezné dny. Vzpomínek oči se za nimi točí jak praporce za větrem; však zvučící hlína k souzvuku spíná mé neklidné srdce a zem. Má duše je plna jak lásky vlna, zčeřená milostným dnem. 21 Pod klenbou masa srdce mé jásá: Dívám se; divím se. Jsem. 22

Kniha Zjasněné oči (1918)
Autor Miroslav Rutte