PÍSEŇ.

Vladimír Houdek

Až k závrati opojný úsměv ten(Na) a zoubků řad sněžně bílý(Na) Ty zoubky se komus do ramen(Na) zahryzly v němé chvíli(Na) Na památku lásky plamenné(Na) jen jizva v rámě se vryla(Na) Ta krev jež tryskla z ramene(Na) jak tenkrát sladká as byla(Na) Jeť proto tak sladký tvůj úsměv(Na) žes rudé ty krůpěje pila(Na) Ta ústa už vědí jak chutná krev(Na) a lví v nich ukryta síla(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	3
Celkem veršů:	12
Neurčeno:	12 (100 %)