PÍSEŇ.

Vladimír Houdek

PÍSEŇ.
Až k závrati opojný úsměv ten a zoubků řad sněžně bílý... – Ty zoubky se komus do ramen zahryzly v němé chvíli! – Na památku lásky plamenné jen jizva v rámě se vryla. – Ta krev, jež tryskla z ramene, jak tenkrát sladká as byla! Jeť proto tak sladký úsměv tvůj, že’s rudé ty krůpěje pila... – Ta ústa už vědí, jak chutná krev a lví v nich ukryta síla! – 19