PRVNÍ NOC.

Vladimír Houdek

PRVNÍ NOC.
To byla první noc. Noc po Tvém pádu, dítě. Na loži složila’s své údy prochvělé a čistý polibek Tě pálil na čele – ten klidný, s nímž Tvá máť vždy k spánku provází tě. Oh, tenkrát zavylo v noc bouře hřmění táhlé! Svých ňader poupata, vztýčená posud v chvění, při blescích zřela jsi jak v náhlém rozednění – nad skutečností žal Tvé hrdlo semknul náhle. A v blesků hýření se těžce chvěla zem. Ty’s tenkrát ponejprv v svém žití s poklidem a vzdorně bleskům vstříc vypjala ňadra bílá. Pokání bizzarní bys tenkrát podstoupila: Ty blesky nechala bys bít v svých ňader květ a blesky líbajíc svůj očistila ret! 94