PODZIMNÍ JITRO.

Vladimír Houdek

Mlh jemný popel padá v každé líce a v každý kámen jíní pavučiny, běl plísně kryje kámen u silnice, jak spad’ by právě s vlhké zříceniny. Dva starci jdou zde zvolna, kašlajíce a jeden stane: na své patří sliny a bručí – našel v nich snad krve více a s resignací hledí v mlžné stíny... A dívka, – na ramenou suché klestí – na kámen sedla, břímě stranou klade; sní: co tu s hochem, co jen bylo štěstí! Ten kámen v jíní!.. Ve své vášni mladé zde v objímání každý večer dleli – ten kámen ještě včera lesk’ se celý! –

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

100. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pod sochou Satyra. (Emanuel z Čenkova)
  2. Hmat. (Karel Alois Vinařický)
  3. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Léto babí, meze svadaly, (Josef Holý)
  5. Na hřbitově. (Irma Geisslová)
  6. Z AMOROVA KOMMENTÁŘE. (Stanislav Popelka)
  7. Snění v lese. (Alois Škampa)
  8. PODZIMNÍ JITRO. (Jaroslav Vrchlický)
  9. IX. A poutník procit’. Zjevy s anděly (Jaroslav Vrchlický)
  10. NA PODZIM TOHO ROKU (Hermor Lilia)