BABÍ LÉTO.

Bohuslav Knoesl

BABÍ LÉTO.
Tys opět zde, ó, měkká jeseni, ocůnu fialový tón jež necháš prokmitat v luk zeleni a věštíš s úsměvem svůj skon! Pod nebe tvého jasnou bledostí mi něžný smutek rozkvétá nad ulétnuvší chvílí radosti a jako perleť duhou hrá. Tu jako v kocábce můj křehký cit na babím létě pluje výš, by zřel, co mohlo příliš krásným být, však nevrátí se již. 61