HRA ŽIVOTA.

Bohuslav Knoesl

HRA ŽIVOTA.
Ta síla neznámá životem zvaná v své strhne víření pár nicot tak jen a zjevů přívalem chví se již brána, kde v hutnou skutečnost přechází sen. Králové, ženy, jepice, palmy mihnou se vzduchem na chvíli krátkou, slyšet je kletby, vroucí též žalmy, klid jichž se klene nad srdcí hádkou. Nad širým mořem motýli letí, myšlenky snílků, prchavé touhy, modlitby starců, úsměvy dětí provází zbožně let jejich dlouhý. A lehký závan jen, všechno se ztrácí v prostoru bez konců zejícím v dál, jak v poušti azuru zbloudilí ptáci, jež někdo vyplašil z pradávných skal. 64

Kniha Hříčky s nebem i srdcem (1904)
Autor Bohuslav Knoesl