II
Kouř z Ithaky jest jiný kouř než všechny druhé dýmy,
Kouř z Ithaky jest jiný kouř než všechny druhé dýmy,
jeť sežehlé to hmoty sloup, jenž lehounký a přímý
se vznáší z krbu rodného a spojuje ho s nebem,
není-li příliš bičován závany větrnými;
on půdu k nebi povznáší a smiřuje s ní bohy,
již čistou žertvu milují a lidský pohled přímý,
on šíří vůni domova s oltáře obětního,
kol něhož bratři duševní s jinými příbuznými
na šlehající plamen zří a vzpomínají plavce,
jenž dávno zmizel ve světě hnán proudy větrnými
a touží teď snad k choti zpět, k ostrovu, svět kde spatřil,
zřít opět skromné statky své, být opět mezi svými,
po bitvách, po měst požárech, po ztroskotání v mořích
kouř z Ithaky zřít, jiný kouř, než všechny druhé dýmy...!
18