XIII.

Viktor Dyk

Jelínka oplač, brachu, Hanuše. Byl devotní to ctitel Venuše. Verš jako život stejně o tom svědčí. Měl velký talent; dluhy ještě vetší. Pěstoval lásku, flámy, zálety a francouzské rád zpíval kuplety. Smrt potkala ho kdesi v šeru stezky. Na něho kývla svůdně: Šel sem, hezký. Že galantní byl, musil za ní jíti. Světlo věčné ať mu svítí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

261. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. A. DUMAS PÈRE. (Josef Svatopluk Machar)
  2. ONĚGINSKÝ KUPLET (Jan Neruda)
  3. PO FUNUSE... (František Serafínský Procházka)
  4. STARÁ PANNA. (Josef Svatopluk Machar)
  5. LÁSKA UMŘELA... (Josef Kubelka)
  6. ITALIE VE ZKRATCE (František Zavřel)
  7. VĚČNÉ A VELKÉ... (Jan Červenka)
  8. Fragment. (Antonín Sova)
  9. ARTURO TOSCANINI. (Petr Křička)
  10. Zbabělci. (Viktor Dyk)