Den čtvrtý v Oktávu.

Jakub Jan Ryba

Den čtvrtý v Oktávu.
Dobréť jest chváliti Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému Nejvyšší; k zvěstování při jítře milosrdenství tvého, a pravdy tvé přes noc. Žalm 91. v. 1. 2.
Vzhůru Poutníčkové, Janův miláčkové! Již se třpytí dennice. Srdce vylívejte, Bohu díky vzdejte, Chvály Bohu pějíce! Bože! k tvé cti slávě Dejž nám, bychom zdrávě K Praze cest svých konali; V vroucý pobožnosti, V pravé nábožnosti Janův hrob zas objali. Již již ranní záře Zvěstuje nám tváře Nebeského slunéčka, Kteréž osvěcujeosvěcuje, Všecko obživuje, Vkládá radost v srdéčka. 22 Hory, doly, háje Milostného Máje V slíčné kráse plesají; Velká dobrodiní, Kteréž Bůh nám činí, Přeslavně všem hlásají. V rozmanitém kroji Slavně, krásně stojí Strom, keř, kvítek, bylina; Moc a slávu Boží Ohlašuje, množí Travička y křovina. Pahrbkové, houští Libé vůně pouští Do ranního povětří, Touž se naše tělo, Pakli oslabělo, Posylní a ušetří. Utěšeně pějí, V srdce radost lejí Ptáčkův hluční kůrové; K tim se přidávají, Hluku vydávají Nezčíslní broučkové. 23 Všecko v harmonyi Koná symffonyi Tvůrcy svému povděčně; Nebesa y země, Na ní každé plemě,plemě Čest Mu vzdává srdečně. V tomto jítřním času Spojme s tvory hlasu, Bohu chválu vzdávejme! A tak putování Dojde požehnání, Tohoť z nebe doufejme. V této nábožnosti V pravé pobožnosti Pojďme k hradu Pražskému! Svatý hrob zde ctěme, Proseb svých tuť vzdejme Vroucně Janu Svatému! Na přímluvu Jeho Dojdem cýle svého, Nabydem, oč žádáme, Když se k polepšení K Bohu navrácení S celým srdcem oddáme. 24

Kniha Oktáv (1803)
Autor Jakub Jan Ryba