Oktáv (1803)

neb osmidenní pobožnost k svatému Janu Nepomuckému velikému patronovi slavného Království českého, Jakub Jan Ryba

Diplomatická verze Ediční verze
Oktáv neb osmidenní Pobožnost k Svatému Janu Nepomuckému velikému Patronovi slavného Království Českého, pozůstávajícý v osmi Chvalozpěvích, které k větší cti a slávě Boží a tohoto velikého Svatého složil a v přímé melodye uvedl Jakub Jan Ryba, školní učitel na farní škole Rožmitálské Léta Páně 1803.
V Praze.
[1] Tentoť jest den, kterýž učinil Hospodin: veselme se, a radujme se v něm. Žalm 118. v. 24.
Píseň všem Svatým jeho. Žalm 148. v. 14.
[2]
Na den slavnosti svatého Jana Nepomuckého.*)
Skrze Svaté Boha ctíti, Učí Matka Cýrkev nás;**) Za přímluvce Svaté míti Věří Křesťan v každý čas.***) Toutož vírou naplněné Srdce naše roznícené Počni k nebi hlasu nést, Rozmnožujíc Boží čest! Píseň slavnou o Janovi Nepomuckém Čechu pěj! O svém svatém Patronovi Slavně chválu zazpívej! Jeho svattost, velké ctnosti, Ješto pošly z nábožnosti, Hlásej věrně po světě, Ať tím ctnost víc rozkvete! ——— *) Melodye harmonické jsou k dostání u skladatele v Rožmitále. **) S. Cýrkevní Trydentský zbor in sessione XXV.XXV., což se dělo dne 3. Prosynce léta Páně 1563. **)***) 2. k. Machab. XV,XV., 14. [3] Bázeň Boží, tentoť pramen, Základ pravé moudrosti,*) Bylať ta ten zlatý kámen, Jejž Jan našel v mladosti. V službách Božích zalíbení, V chrámích Božích utěšení Hned jakž dítě míval Jan; Tak byl Bohu odevzdán. Čímž pak více rostl, tím hojněj Bázeň Boží kvetla v něm; Zavrhna svět kráčel volněj V cestách Páně nocý dnem. Jeť on obraz nevinnosti, Čistoty a stydlivosti; Rodičům svým poslušnost Krášlila v něm všecku ctnost. Všem pak žákům, jako svíce V pilnosti Jan předcházý, O tom svědčí Žatec více,**) Jakž se v spisech nacházý. Uměním vtip naplňoval, Srdce ctnostmi ozdoboval; Tak byl Žáček Žatecký, Jako andílek nebeský. ——— *) Přísl. I. 7. **) Kdežto se v připravujícým umění cvičil. 4 Na vysokých školách v Praze*) Zrcadlem byl mravnosti; Váže okamžení draze Šetřil jenom pilnosti: V Božských věcech rozjímání Bylo jeho zaměstknání; Zákon Boží miloval, V něm žil, v něm jen hodoval. Uměním tak ozdobený Chvátal k cýli svému Jan; Všemi ctnostmi ušlechtěný Chvátal, kamž jej volal Pán, Jakož někdy Samuele –**) Slyšel Jan hlas Spasytele, Jenž jej volal k službě své, Čechu! pro spasení tvé! V vznešeném pak důstojenství, Jakož vždycky kněžské jest, Snažil Jan se člověčenství Slovem, skutkem k Bohu vést. Myslí neohrozytedlnou, Výmluvností pohnutedlnou Káral, trestal nepravost: Štípil, množil v srdcých ctnost. ——— *) Universitas založena od Karla IV. l. P. 1348, jenž sloul Velký a Otec národu svého. **) 1. k. Král. III. 4. 5 Svatá pověst v Pražském městě O Janu se roznáší; Jeho svattost v Božské cestě Tejn*) mu za díl přináší. Zdeť pak svatou horlivostí, Oučindlivou výmluvností Lidi k Bohu obrácý, Ďáblův spolky převrácý. Slavné místo v Kanovníctví Dáno bylo Janovi; Dáno bylo Almužníctví Nábožnému Mužovi. Johana jej vyvolila, Zpovědníkem učinila; Bylť Jan věrný raditel, Duše její těšitel. ——— *) Hlavní a velmi starobylý chrám na starém městě, jehožto ke cti na nebe vzetí Panny Marye Kníže Bořivoj léta Páně 894. založil, pak 1400. Němečtí kupcové jej vystavěli tak, jakž se až dodnes spatřuje. 6 Na kazatedlnicy hlásal Zákon Boží Pražanům, V lásce, v svornosti je vázal, Jakož sluší Křesťanům. Chudým bylť Jan Otcem věrným, Smilovatelem vždy štědrým; Bylť Jan bídným podporou, Potlačeným oborou. Král pak Václav, jménem líný, Káže Janu přijíti, Královny své všecky činy Velí Janu zjeviti. Zpověd její vyzvěděti, Chce se všeho dověděti, Co se žena zpovídá, Na Janovi vyzvídá. Jan pak horlivostí svatou K nebi oči vztahuje; Duší Bázní Boží jatou Králi směle ztvrzuje: „Sluší Boha víc než lidí „PoslouchatPoslouchat, ať každý vidí!*) „NežbychNežbych zpověd zjevil, věz, „UtrapUtrap, usmrť mne jak chceš.“ ——— *) Skutk. Apošt. V. 29. 7 „V Litoměřicých máš hned míti „BiskupstvíBiskupství!“*) Dí Janu Král: „Na Vyšehradě pak býti „ProboštemProboštem.“**) Tak sliboval Václav Janu důstojenství; Aby přišel do tajemství; „Bůh můj“ – Dí Jan – „jest mně víc! „SvětSvět dej! předce nezvíš nic.“ Václav roznícen jsa zlostí Velí Jana zavříti; Nechal Jej svou ukrutností Trápit, mučit, páliti, Jan měl obraz Krysta v srdcy, Snášiv mile krutou svícy, Kteráž páždě pálila, Tělo hrozně mučila. ——— *) Kollegiální kostel ke cti Sv. Štěpána byl zde založen od Spitihněva l. P. 1057. **) Vyšehradská Kapitola byla založena od Krále Vratislava l. P. 1089. 8 Nemoha ctnost Václav zmocy, Ani škřipce mučením, Káže Jana zrádně v nocy Srdcem s zlostí zprzněným Ze žaláře vytáhnouti, Do Moldavy uvrhnouti.*) Jan se Bohu oddavá – – Již Jej zjímá Moldava.**) Jakož Jeho narození Božské světlo zjevilo: Tak y Jeho utopení Pět hvězd krásně slavilo. Voda vážně ustupuje, Janu lůžko připravuje. Tak Bůh Jana oslavil, Že se ctnosti nezbavil. Celá Praha k břehu běží, Lomíc ruce bolestí; Vyzdvihují vážní kněží Svaté tělo s žalostí; Chudí želí Otce svého; Mocní Raditele ctného; Utiskaní Ochrance, Usoužení Obrance. ——— *) Což se dálo l. P. 1383. **) Protož znamenitá řeka, která se počíná v Prachýnském kraji u Kuššvardy. 9 Zázraky Bůh dokazuje, Že Jan velký Svatý jest; Na světě Jej oslavuje, Všudy množí Jeho čest. Věrný ctitel Janův staví Sochy*), nímiž Jana slaví, V horách, v dolích, v pustinách, V cestách, v městech, v dědinách. Zde máš život věrný Čechu Jana Nepomuckého! Ať ti slouží za utěchu Srdce skormouceného! V soužení a v utiskání, Křivě na cti v utrhání Ubírej se k Janovi Chudých, bídných Otcovi. ——— *) Štatua neb litý, neb tesaný, neb řezaný obraz. Svobodný Pán Matěj z Vunšovic nechal ke cti Sv. Jana Nepomuckého štatui na Pražský most postavit l. P. 1683, kteráž má na tom místě státi, kdež byl Sv. Jan do řeky shozen. Hyeronýmus Herold tento obraz z tvrdého metálu v Nymberce ulil, kterýž 20 centů tíží. 10 Chcešli Jana věrně ctíti: Následuj vždy Jeho ctnost! Z toho budeš rozkoš žíti, Najdeš pravou blaženost. Svatých v ctnostech následovat, Dlé jích skutků pokračovat: Totoť jest jen Svaté ctít, Skrz Ně Boha velebit. Věrní Čeští krajanové Slavme vděčně dnešní den! Všickni Čeští jazykové Pějte: – Bůh buď veleben! Vzdávejme čest PatronoviPatronovi, V nebi svému Zástupcovi, Velikému Svatému Janu Nepomuckému! 11
První den v Oktávu.
Ostříháť Hospodin všecky kosti jejich: jedna z nich nebude zetřena. Žalm 33. v. 21.
Veleb ctiteli Jana Svatého Jazyk neporušený! Mnohá století Právě zázračně Vždycky nepoškvrněný. Veleb ctiteli Jana Svatého Tělo neporušené! V chrámu Svatého Víta*) odevšech Právě věrných uctěné. ——— *) Hlavní kostel Království Českého založen od Sv. Václava okolo l. P. 934. Léta Páně 1142. do gruntu shořel, však ve dvou létech opět od Vladislava II. byl vystaven. Karel Čtvrtý dal okolo l. P. 1346. od otce svého Jana znovu založený chrám dostavovati, a pak v 32 létech byl vyhotoven, jakž jej dnes vidíme. 12 Jazyk Patrona Jana Svatého Oslavil Bůh zázračnězázračně,*) Že byl Hájitel Jména dobrého, Ochrance cti uražné. Že pak zpovědi Nechtěl vyjevit, Raděj utopit se dal: Protož Jazyku Mlčenlivému Bůh zde bytost zachoval. Uč se Křesťane Z Jana příkladu Mlčenlivým vždycky být! Zapuď tupení, Pomluv, sočení!**) Budeš za to slávu mít. S bližním upřímně Jednej bratrsky, Zapuď z srdce všecku lest!***) Chudých nesužuj, Nehub syrotků, Bližnímu chraň jeho čest! ——— *) Přísl. 12. k. 19. v. **) K. Moud. 1. k. 11. v. ***) Přísl. 12. k. 22. v. 13 Nesvoď jazykem Chlipným nevinnost, Chraň se pohoršlivých slov!*) Budiž zástupcem, Věrným ochrancem V bídě osyřelých vdov. A tak příkládu Jana Svatého Budeš věrný plnitel; Jistě Svatý Jan, Patron čistoty Bude vždy tvůj chranitel. Svatý Jazyku Neporušený! U Boha se přimlouvej Za své krajany, Věrné Křesťany! Pokoj, svornost vyžádej! My zde slibujem Všickni pospolu, Že chceme rtů svých užívat Boha k chválení, K ctnému mluvení; V dobrém chcem vždy setrvat. ——— *) Syr. 2. k. 14. v. 14
Den druhý v Oktávu.
Ty jsy outočiště mé od ssoužení, které obklíčilo mne: plesání mé, vytrhni mne od obklíčujícých mne. Žalm 31. v. 7.
Kamž se uteku v své bídě, V zármutku a v ssoužení? Kamž se uvrhnu v své nouzy, Kdež mám hledat přispění? Lidé nechtí pomoc dáti, Nad bídným se smilovati –! Kdež mám tedy přispění Hledat v těžkém ssoužení? Nepřátelé s prchlivostí Škřípí zubů proti mně – S hněvem očích na mne valí, Hledíc na mne přehrozně; Ust svých mstivě otvírají, Tupíc, haníc vyčítají –*) Kdež mám tedy přispění Hledat v těžkém ssoužení? ——— *) Tob. 16. k. v. 10. a 11. 15 Závistnícy křivomluvní Vymejšlejí nepravost Přičítajíce mně vinny, By svou nasýtili zlost; Utrhají, uštipají, V tom svou celou rozkoš mají –*) Kdež mám tedy přispění Hledat v těžkém ssoužení? Hlad a žížeň oudy suší; Zyma, vedro ssužuje Churavé a nahé oudy; Nemoc tělo skličuje; Žádný nedbá na vzdychání: Lépe jest mu hodování – Kdež mám tedy přispění Hledat v těžkém ssoužení? Vstaň a jdi ty k Patronovi Janu Nepomuckému, Postěžuj sy, vylí srdce Zpomocníku Svatému! Orodování pak Jeho Vytrhneť tě z kříže tvého. V Janu doufej přispění V přetěžkém svém ssoužení! ——— *) Žalm 68 – vv. 5. a 13. 16 Na Janovo přimlouvání Bůh ti v bídě pomůže; Trpělivě čekej, doufej! Jan ti pomoc vymůže. Ujme se tvé nevinnosti, Potře nepřátelů zlosti. V Janu doufej přispění V přetěžkém svém ssoužení! Závistníků tajné tučky, Všecku jejich oulisnost; Utrhačů nectná usta, Nadýmačů zlobivost Zahanbí Bůh skrze Jana – Na ně padne všecka hana. V Bohu doufej přispění V přetěžkém svém ssoužení! V nemocy tvé, v hladu, v žížni, V nahotě a v trápení Věř, že neopustí tebe V zármutku a v kvílení.*) Kvítí, ptactvo přiodívápřiodívá, Laskavě se na svět dívá –**) V Bohu doufej přispění V přetěžkém svém ssoužení! ——— *) Izai. 25. k. 4. v. **) Mat. 6. k. 26. v. 17 Svatý Jene Nepomucký, Tobě vskládám prosby své! Ve všem ssoužení a v bídách Čekám zpomožení Tvé. V nouzy, v bídě polehčení, V truchlivosti potěšení Bůh mně skrz Tě udělí, Pomocý svou podělí. Nermuť se víc v ssužování! Těš se s dobrým svědomím! Trpělivě všecko snášej, Spokojen buď s křížem svým!**) Těš se s Bohem! – Tenť jest jistě Nejjistější outočiště. Jana vzývej nocý dnem! Tenť jest Zpomocníkem všem. ——— *) Žalm 117. v. 5. **) Syr. k. 30. v. 22. – a k. 2. v. 1. 2. 3. 4. 18
Den třetí v Oktávu.
Chvalte nebesa, a plesej země, vesele vykřikujte hory chválu: proto že potěšitel Hospodin lidu svého, a nad chudým svým smiluje se. Izai. 49. k. 13. v.
Zaplesej radostně Zelená Horo!*) Nebo tě navštivil Hospodin náš; Vypráhlé mnohá let Království České Obvlažil, z tebe jda k nebesům hlas Svatého Vojtěcha prosýcýho, Pro Čechy vlažičky žádoucýho. ——— *) Znamenitý vrch tak nazvaný, proto že se na požehnání Sv. Vojtěcha, jak oustná podání svědčí, nejdříve zazelenal. Na tomto vrchu přebýval pousteník Brymot, kterýž pro své spolubratry něco chaloupek vystavěl. Potom byl zde Panenský klášter, a zámek, kdežto dřív než se Karlohrad vystavěl, Česká Koruna opatrována byla. Jakž tento klášter, tak dotčený zámek v Hussytské vojně zrušen byl; však opět jiný byl vystaven spolu s chrámem Panny Marye, kdežto se za oltářem kámen spatřuje, na kterém Sv. Vojtěch stoje požehnání dával. Pod Zelenou Horou spatřují se zbořeniny Cystercyáckého kláštera založeného od Pána 19 V okolí přelibém, v kterém se k nebi Vynásýš v žehnané zelenosti, Všudy jsou znamení Hospodinova, Nabízejíce nás k pobožnosti; Posvatní hájové zvěstují nám, Že sy zde vyvolil Hospodin chrám. Pod tebou v přívrší leží pak místo, Jehožto nazvání Nepomuk jest, Kdežto se v chatrné chaloupce zrodil Svatý Jan – Za to buď Věčnému čest! Odtuď všem ctitelům potěšení, Odtuď všem ssouženým polehčení. ——— z Šternberku, kamž Sv. Jan ministrovat chodívával; tentoť veliký klášter, v němž se devět kostelů vynacházet mělo, též v Hussytské válce za své vzal,vzal. V místě Zavrčeň řečeném v přívrší mezy vrchami Chlumkem a Štědrým byl od nejvyššího Purkkrabí Adama Hraběte z Šternberku kostelík ke cti Sv. Vojtěcha vystaven, v kterémž se kámen vynacházel, na kterém tento Svatý odpočíval, a v něm těla svého vytisknul, kterémužto kamenu y postýlka Sv. Vojtěcha říkali. Pod Zelenou Horou v lukách jest kaple, kdežto v kamenu šlápěje téhož Svatého se vidí. Asy čtvrt hodiny odtuď jest město Nepomuk, místo zrození Sv. Jana. Na místě domečku, kdež se náš Sv. Patron narodil, jest slavný kostel od slavné hraběcý Familie z Martinic založen a vystaven ke cti Sv. Jana Křtitele a Nepomuckého. 20 Pod tebou v oudolí, milostná Horo, Strmí se svattosti zříceniny, Hlédíce žalostně století mnohá Na tebe, na háje, na dědiny. V těchto žil blaženost v dětství svém Jan, Kteréhož vyvolil k poctě své Pán. Horo pak Zelená! pravé jsy Sýdlo,*) Kdežto Jan od matky vyprošen byl, Přímluvou Marye Zelenohorské Jana Bůh k službě své ustanovil. Posvatná Horo tyť žehnaná buď! Vlíváš nám k ctnostnému jednání chut. Nábožný poutníčku důvěrně kráčej Do těchto od Boha zvolených míst, Najdeš zde utěchu, najdeš zde pomoc, Milosti nabudeš, tohož buď jist! Marya, Vojtěch a zpomocník Jan Milíť jsou, přímluv jích vyslyší Pán. ——— *) 1. k. Král. 21
Den čtvrtý v Oktávu.
Dobréť jest chváliti Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému Nejvyšší; k zvěstování při jítře milosrdenství tvého, a pravdy tvé přes noc. Žalm 91. v. 1. 2.
Vzhůru Poutníčkové, Janův miláčkové! Již se třpytí dennice. Srdce vylívejte, Bohu díky vzdejte, Chvály Bohu pějíce! Bože! k tvé cti slávě Dejž nám, bychom zdrávě K Praze cest svých konali; V vroucý pobožnosti, V pravé nábožnosti Janův hrob zas objali. Již již ranní záře Zvěstuje nám tváře Nebeského slunéčka, Kteréž osvěcujeosvěcuje, Všecko obživuje, Vkládá radost v srdéčka. 22 Hory, doly, háje Milostného Máje V slíčné kráse plesají; Velká dobrodiní, Kteréž Bůh nám činí, Přeslavně všem hlásají. V rozmanitém kroji Slavně, krásně stojí Strom, keř, kvítek, bylina; Moc a slávu Boží Ohlašuje, množí Travička y křovina. Pahrbkové, houští Libé vůně pouští Do ranního povětří, Touž se naše tělo, Pakli oslabělo, Posylní a ušetří. Utěšeně pějí, V srdce radost lejí Ptáčkův hluční kůrové; K tim se přidávají, Hluku vydávají Nezčíslní broučkové. 23 Všecko v harmonyi Koná symffonyi Tvůrcy svému povděčně; Nebesa y země, Na ní každé plemě,plemě Čest Mu vzdává srdečně. V tomto jítřním času Spojme s tvory hlasu, Bohu chválu vzdávejme! A tak putování Dojde požehnání, Tohoť z nebe doufejme. V této nábožnosti V pravé pobožnosti Pojďme k hradu Pražskému! Svatý hrob zde ctěme, Proseb svých tuť vzdejme Vroucně Janu Svatému! Na přímluvu Jeho Dojdem cýle svého, Nabydem, oč žádáme, Když se k polepšení K Bohu navrácení S celým srdcem oddáme. 24
Den pátý v Oktávu.
Kdož ctí otce svého, životem délším živ bude: a kdo poslouchá otce, občerství matku. Syr. 3. k. 7. v.
Děti! – Synové a dcery Pojďte k Janu Svatému! Jehož život všecky vede K živobytí ctnostnému. Milovalť On otce svého, Slyšelť volně kázeň jeho: Protož Bůh Jej oslavil, Za příklad vám vystavil.*) Otcy svému, též své matce Prokazoval uctivost, Aby u nich lásky zejskal, Bylať Jeho dychtivost, Rodičům byl ve všem poddán, Kázni jejich srdcem oddán: Protož Bůh Jej oslavil, Za příklad vám vystavil. ——— *) Přísl. 1. k. 8. 9. v. 25 Když Mu otec Zákon Boží Do srdéčka vštípoval, Z tohoť On se na nejvíce Těšil, plesal, radoval. Tak v Něm kvetla bázeň Boží, Tento klénot nad vše zboží:*) Protož Bůh Jej oslavil, Za příklad vám vystavil. Tak vštípená bázeň Boží Do srdéčka outlého, Y tať byla, kteráž Jana Chránila vždy od zlého;**) Kvetl jak růže v nevinnosti, V lásce k Bohu, v nábožnosti: Protož Bůh Jej oslavil, Za příklad vám vystavil. Aby otcy, své pak matce Potěšení učinil, O to nejvíce se snažil, K dobrému se přičinil; Jako Šalomoun jen žádal, O moudrost svých proseb vzkládal:***) Protož Bůh Jej oslavil, Za příklad vám vystavil. ——— *) Přísl. 1. k. 7. v. **) Syr. 1. k. 27. v. ***) 3. k. Král. 3. k. 6. 7. 8. 9. v. 26 V mládenectví nad vše zlato, Nadevšecky klénoty Vážil sobě nevinnosti, Ostříhal své čistoty. Tak byl matce k potěšení, Otcy svému k oslavení: Protož Bůh Jej oslavil, Za příklad vám vystavil. Zkaženého tovaryšství,*) Ješť ctné srdce zavádí, Mládenečkům stud, ctnost loupí, Čisté panny podvádí, Jan se chránil, jako jedu Lstivě smíšeného v medu: Protož Bůh Jej oslavil, Za příklad vám vystavil. Na otcovou věrnou kázeň Nezapomněl nikdý Syn; Ta Jej vedla po všech cestách Bez ouhon a bez všech vin.**) Žádná nepořádná vášeň Nepřemohla Boží bázeň: Protož Bůh Jej oslavil;oslavil, Za příklad vám vystavil.***) ——— *) Přísl. 1. k. 10. v. **) Přísl. 10. k. 17. v. ***) Přísl. 1. k. 8. a 9. v. 27 Všickni synové a dcery, Jan vám buď vždy za příklad! Tak se rozmnoží v vás moudrost, Vystříháte se všech vad. Otce, matku poslouchejte, Jim vždy služte, věrně ctěte!*) Bůh vám za to štěstí dá, Dlouhý život přidodá.**) Svatý Jene Nepomucký, Vypros nám všem milosti! Abychom svých otců, matek Ctili ve vší vděčnosti. Chcem být otcům k polehčení, Matkám vděčně k potěšení: Tak zde šťastní budeme, V nebi odměn najdeme. ——— *) Přísl. 23. k. 22. v. **) 5. k. Mojž. 55. k. 16. v. 28
Den šestý v Oktávu.
Sebe samého ostříhej v čistotě. 11. k Tymot. 5. k. 22. v.
Sláva nevinnosti!*) Běda oplzlosti! Hana, hoře chlipníkům! Sláva srdcy ctnému! Běda srdcy zlému! Tak Bůh mluví smilníkům.**) Chlipnost, smilnost žere Tělo, duši dere, Tíží, hubí, krátí věk. V trpkou neduživost Vede zrádná chtivost; Přebídný – ach! – požitek! Smysle oslabuje, Oudy ochromuje, Plodí množství neřestí; Tělo bídně chřadne, Jako tráva vadne; Přehrozné – ach! neštěstí! ——— *) Mat. 5. k. 8. v. **) Effez. 5. k. 5. v. 29 Rozum, pamět slabí, Srdce k zlému vábí, Z duše Boha vyhání. Všecko utěšení, Pravé potěšení Hubí – plodí zoufání.*) Přenešťastná chlipnost, Neskrocená chtivost, Jakž ty svodíš člověka! Sladíš nápoj medem: Však jest krutým jedem, Kterýž z pekla vytéká. Morních vředů plodí, Tělu hrozně škodí, Přitahuje zhyzdění; Suší, zžírá tuky, Plodí hrozné muky, Neukojná trápení.**) Slze nevinnosti, Zavedené ctnosti K nebi o mstu volají: Lože poškvrněná, V hanu přivedená Chlipníků smrt žádají. ——— *) Effez. 4. k. 18. 19. v. **) Syr. 19. k. 3. v. 30 V svorných bytech pokoj Ruší, tropí rozbroj Chlipnost, saně šeredná! Celé obce bouří; Mysle k vraždám rouží, Potvora tať pekelná! Obcem, vlasti škodíš, Mrzáků když plodíš – Jsyť y mátě zlosynů, Jíchž jsy naplodila, Však je zapudila; Dalas peklu rodinu. Běda, hanba, hoře Krutě srdce voře Nešťastného smilníka; Svědomí ho tepe: Peklo říje: – Lépe! Takováť mzda chlipníka! Mládenče a Panno! Nebudiž vám dáno Vzdát se hříchu v poddanost! Nevinnosti chraňte, Chlipnosti se braňte; Neb jest hrozná ohavnost. 31 V bázni Boží buďte, V ní vždy pokračujte! Vězte: Že Bůh všecko ví.*) Nedejte se svésti, Žádostem zlým vésti! Tak vás Bůh zde oslaví. Svatého pak Jana,Jana Mládenec y panna Vezmi sobě za příklad! V studu, v nevinnosti, V věrné nábožnosti Následuj Jej v ctnosti rád! Patrone náš milý! Chraň nás v každou chvíli Před neřádnou žádostí! Od hanby nás ochraň, Sýlou dosti ozbraň,ozbraň K přemožení nectnosti! ——— *) Syr. 23. k. 28. 29. v. 32
Den Oktávu. Díkozpěv.
Díky Bohu z nevymluvného daru jeho. 2. Korynt. 9. k. 15. v.
Díkozpěv buď Tobě Bože! Z daru nevymluvného; Tys, jenž vyvýšuješ v slávě Jana Nepomuckého. Jeť On věrný Orodovník, Nám všem mocný Nápomocník. Budiž chvála věčnému Bohu neskončenému! Žalm 148. a 150.
Chvalte Hospodina z nebes; Chvalte Boha výsosti! Chvalte všickni Anjelové Jej y všecky mocnosti! Slunce, měsýc Boha chvalte, Hvězdy, světlo Boha slavte; Budiž chvála věčnému Bohu neskončenému! 33 Obloho v své slavné kráse Bohu věčnou chválu vzdej! Zem, sníh, oheň, krupobití, Každý tvor Mu chválu dej! Hory, všickni pahrbkové, Lesy, sady, háječkové, Vzdejte chválu věčnému Bohu neskončenému! Chvalte Boha moře, řeky, Jezera y studnice; Hrom, blesk, větrové y bouře, Zahrady y vinice! Ryby, ptactvo Pána ctěte, Všickni živočiši rcete: Budiž chvála věčnému Bohu neskončenému! Králové a všickni lidé, Knížata a soudcové; Mládency y všecky pannypanny, S dětmi matky, otcové Hospodina s srdcem ctěte, Společně pak vděčně rcete: Budiž chvála věčnému Bohu neskončenému! 34 Chvalte v zvuku trub a bubnů, Na varhanech, na strunách; Chvaliž žaltář, cymbál, harfo Boha v obcých, v pustinách! V společném tuť v zpěvu ctěte Boha, s plesáním pak rcete: Budiž chvála věčnému Bohu neskončenému! V pokoře a v uctivosti Chválu Tobě vzdáváme, Tento Oktáv v díkozpěvu Vděčně dokonáváme. Dejž, ó Bože! spomožení Srdce, mysle k napravení! Za příklad nám budiž Jan, Jehož zamiloval Pán. E: av; 2005 35
Bibliografické údaje

Nakladatel: neuveden

Místo: Praha

Vydání: [1.]

Počet stran: 36

Autor motta: Bible, SZ, Žalmy
(Žalm 118. v. 24.)//
Bible, SZ, Žalmy
(Žalm 148. v. 14.)

Motto: Bible, SZ, Žalmy
(Žalm 118. v. 24.)//
Bible, SZ, Žalmy
(Žalm 148. v. 14.)