Nro. IV. Jiná na Dítě.

Jakub Jan Ryba

Nro. IV.
Jiná na Dítě.
Kvítečku – ó jakž ty kveteš – NevíšNevíš, k čemu porozkveteš – Snad, snad k svému zhynutí! – Rosteš, kveteš bez starosti, Bez vší bázně, bez ouzkosti, Nevíš svého zvadnutí. Zahradník tě opatruje, Věrnou pečí ochraňuje, Pilně tobě dohlédá: Ale přijda vichr velký Rozkotá tvůj stánek mělký, Strážník o tom nevěda. Tyto zakvětacý kvítkykvítky, Toť jsou naše milé dítky, Kterých věrně hlídáme: Však smrt náhle všecku radost Obracý nám v velkou žalost – Tuť pak k nebi vzdycháme. 12 Každý věrný Křesťan míní: Že Bůh všecko dobře činí; Protož kvílit přestává; Všecko Bohu obětuje, V Něj se jenom důvěřuje, Všecko Jemu poddává.

Kniha Pohřební písně (1805)
Autor Jakub Jan Ryba