POSLEDNÍ ZJEV.

Jan Spáčil-Žeranovský

Až v divé vřavě, v krutém třesku žití v prach povaleny budou vše mé modly, až zdáví ve mně všední život podlý vše vzněty, jež v mé duši dosud svítí; Až v pusté hlavě nebudou víc vříti ty boly, jež ji kdysi na krev zbodly, ni v srdci mém, v něž, krátký čas než prodlí, jak v okno vypálené budu zříti; Až jako zvíře nikým neviděný v tmě zoufalé mřít budu ve ústraní, již tupý pro všech lidí ples i steny: Pak vzhoří v slavném, nesmrtelném plání tvůj drahý zjev v mé duši utajený, má první lásko, snů mých věčná paní!

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

449. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Večer. (Julius Alois Koráb)
  2. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  3. Honba životem. (Josef Václav Frič)
  4. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  5. V nočním tichu. (Josef Václav Sládek)
  6. GOTIKA VĚČNÁ. (František Táborský)
  7. Nad životem. (Julius Alois Koráb)
  8. VERŠE SAMOTÁŘE. (Emanuel Čenkov)
  9. VEČER. (Xaver Dvořák)
  10. Jsou okamžiky... (Jan Ježek)