GOLGOTA SRDCE.

Jan Spáčil-Žeranovský

GOLGOTA SRDCE.
Jak chápu Tě, ó, Kriste posmívaný v Tvé lásce velké, jež Ti dala síly snést slinu katů, výsměch rozpustilý, šleh bičů jejich, trní žhavé rány! Tys mukám otevřel Své duše brány, ač všemocný, Jsi v jedné mohl chvíli ty hroty zlomit, jež Ti v duši rylyryly, a ztrhat řetěz, jímž byl’s upoutaný. Jeť velkým srdcím sladké utrpení nést těžký kříž, jejž ve prach hází jiníjiní, a jít s ním na Golgotu v tichém plesu. Vím dobře již, proč v propast zapomnění svou lásku velkou vrhnout nechci nyní, proč na Golgotu srdce kříž svůj nesu! 43