POLSCE.

Jan Spáčil-Žeranovský

V dny, v kterých slyším šedé žalmy pěti, z nichž hoře nekonečné dští mi v duši, bouř svatá pašijí mi v nitro buší, jak mohu, Polsko, Tebe nevzpomněti? Jak nezřít slzy ve zracích Tvých dětí, jich ruce sepiaté, jež řetěz kruší, jak neslyšet jich hlas, jenž v děsné hluši Tvých bratří srdcem nejvíc musí chvěti? Ač trpký los byl souzen mému lidu, jenž k Tobě patří sám se v smutku noře, přec žaly Tvoje větší zřím i bídu. A víc než kdy dnes slovy písma vzhoře zřím v Tobě volat Krista v žalném klidu: „Ó, vizte, zda jak mé jest vaše hoře?“

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

355. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Modlitba duše. (Xaver Dvořák)
  2. Se Svaté Hory (Xaver Dvořák)
  3. Venite ad me! (Xaver Dvořák)
  4. XXI. MLADÝ ŽAL. (Petr Křička)
  5. NA HROBĚ (Božena Benešová)
  6. MALÁ KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  7. KACÍŘ. (František Táborský)
  8. KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  9. NÁM BUĎTE POZDRAVENI! (Xaver Dvořák)
  10. POZDVIHOVÁNÍ. (Xaver Dvořák)