XVII.

Viktor Dyk

Babánka Karla vidíš tady hrob. Kdos duše dobrá, slzami ho skrop. Upjatá byla jeho nálada, a mručíval si „Slunce zapadá“. On vedl skromně život vezdejší. Byl básník věčný, právník věčnější. A věčnost musí, žel, též konec vzíti. Světlo věčné ať mu svítí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby