XVII.

Viktor Dyk

XVII.
Babánka Karla vidíš tady hrob. Kdos duše dobrá, slzami ho skrop. Upjatá byla jeho nálada, a mručíval si „Slunce zapadá“. On vedl skromně život vezdejší. Byl básník věčný, právník věčnější. 60 A věčnost musí, žel, též konec vzíti. Světlo věčné ať mu svítí!