APOSTROFA NEŠTĚSTÍ

Viktor Dyk

APOSTROFA NEŠTĚSTÍ.NEŠTĚSTÍ
Už zářijový mírní chlad i slunce žáry polední. Je mi, jak někdo by mi kraď pokladů zbytky poslední. Do rukou svojích bere je nejasná, smutná mátoha. V horečce poslední naděje, hladová bytost, ubohá. Hladová bytost. Tlumím sten a výčitky hrot bezděčný. A fascinován hledím jen v zrak strhaný a horečný. Září 1901.
171