APOSTROFA NEŠTĚSTÍ

Viktor Dyk

Už zářijový mírní chlad i slunce žáry polední. Je mi, jak někdo by mi kraď pokladů zbytky poslední. Do rukou svojích bere je nejasná, smutná mátoha. V horečce poslední naděje, hladová bytost, ubohá. Hladová bytost. Tlumím sten a výčitky hrot bezděčný. A fascinován hledím jen v zrak strhaný a horečný.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

751. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RUCE TICHA (Antonín Sova)
  2. SÁM. (Josef Lukavský)
  3. Duma zimní noci. (Adolf Heyduk)
  4. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. Requiescant! (Xaver Dvořák)
  6. V DNECH LISTOPADU. (Roman Hašek)
  7. None (Karel Babánek)
  8. Stojím na Tvé svaté zemi... (Adolf Heyduk)
  9. PODZIM. (Antonín Sova)
  10. Churavím. (Jan Červenka)