PODZIM.

Antonín Sova

Je teskně mi, pojď, noc bdí kdes jak cizí zrak, jenž něco ví... Jak sáhal by mi k duši les, podzimní, smutný, sosnový, ztracená ves, Vyhaslých lásek vůněmi zavanul podzim z blízkých luk i naivními básněmi i stisky chladně drahých ruk i peklem muk. Je něco, stesk co zůstaví i bolest krutou dávných chvil... Cos geniálně churaví v stydnoucí krvi jemných žil: Žár, který byl... Co zlatých, smytých jesení u dveří mých už čekalo... Co stínů přešlo zelení a co se touhy zvedalo a spát mi nedalo... Co divných díků, nevím zač, jsem rozdal těm, jež hrávaly si s duší mou, vzdor měly, pláč, a vše když lehce dávaly, se v pláči smávaly... Cos hoří v krvi podzimní, vepsáno v barvách měnivých... V zamlklé chůzi intimní, v pních vadnoucích a plesnivých, smyt jarní hřích... Cos bolelo, už nevím sám... Dnes mně a zítra tobě snad... Krvavé ještě srdce mám... Mám diskretní, mám krásný hlad... A vzpomínám: V podzimních hájích toulají se zašlé lásky nejraděj... Kytaru srdce zdvihni, hrej, kytaru s pentlí v okraji, kde psáno: Neplač. Umírej...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

856. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. JDE PODZIM DUŠÍ MOU... (Bohdan Kaminský)
  3. ADDIO. (Vladimír Frída)
  4. RUCE TICHA (Antonín Sova)
  5. PODZIMNÍM KRAJEM. (Karel Babánek)
  6. Sdílné jilmy. (Adolf Heyduk)
  7. SÁM SOBĚ. (Antonín Klášterský)
  8. NÁVRAT DOMŮ. (Emanuel z Čenkova)
  9. listí (Stanislav Kostka Neumann)
  10. II. Ó nikdo nezná srdce mé ladit’ (Josef Kalus)