II. Ó nikdo nezná srdce mé ladit’

Josef Kalus

Ó nikdo nezná srdce mé ladit’ tak něžně jako ty, horké mé čelo líbat’ a hladit’, stín plašit’ s něho mrákoty. Bez tebe dávno ztracen bych býval a stál tu jak strom v jeseni, duši mou pochyb zničil by příval i všechen vzlet můj, nadšení. A proto vděčně líbám tvé ruce a k srdci svému tisknu je; tys zkonejšila v mnohé je muce – a proto tě tak miluje! Ó nikdo nezná srdce mé ladit’ tak něžně jako ty, horké mé čelo líbat’ a hladit’, stín plašit’ s něho mrákoty!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

435. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ADDIO. (Vladimír Frída)
  2. Jen vy ne, písně mé. (Adolf Heyduk)
  3. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. None (Karel Babánek)
  5. PODZIM. (Antonín Sova)
  6. Lesní motiv. (Antonín Klášterský)
  7. O dušičkách. (Adolf Heyduk)
  8. SVÉ MATCE. (Vladimír Frída)
  9. S PADAJÍCÍMI KVĚTY. (Jan Červenka)
  10. CESTOU. (František Taufer)