SVÉ MATCE.

Vladimír Frída

Tak hřejivé teplo já necítil nikde(A4a) jak to jež se z ruky Tvé v duši mou kladlo(A4a) to svítilo ve tmách a často tak hřálo(A4a) když v života mrazu již srdce mé chladlo(A4a) Tak hřejivé teplo já necítil nikde(A4a) jak to jež kdys táhlo Tvým v podvečer klínem(A4a) Tvé zkonejší slovo jak v kolébce kdysi(A4a) bych zapomněl na to co v žití je stínem(A4a) Ač v jeseni slunce zem jemně jen líbá(A4a) a tepla vždy méně čím v podzim jdem dále(A4a) přec v oku Tvém denně je víc ho a více(A4a) mně zdá se že jdeme vstříc jaru jen stále(A4a)

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

38. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. Ó nikdo nezná srdce mé ladit’ (Josef Kalus)
  2. DOMA. (Bohdan Kaminský)
  3. FANTOM Z MLÁDÍ. (Antonín Sova)
  4. ADDIO. (Vladimír Frída)
  5. VZPOMÍNKA. (Adolf Červinka)
  6. Duma zimní noci. (Adolf Heyduk)
  7. EROTIKON I. (Arnošt Ráž)
  8. Má duše jak ta příroda (Jiřík Luděk Moravský)
  9. Ó matko má, když na tě zpomínám, (Irma Geisslová)
  10. Churavím. (Jan Červenka)