DVACET LET
1-1Okamžik ještě! Chci přec radu dát!
1-2Příteli drahý, měl jsem tě rád –
1-3dvé temných zraků, na líci bída,
1-4na čele úzkost, hroby jež hlídá –
1-5znám dobře tě, dobře. Stůj!
1-6Dokud je čas, se vzpamatuj!
2-1Nechte mne přece! To chci teď zřít,
2-2chuďasu kam až možno je jít.
2-3Do pekla blízko je, ke smrti blíž.
2-4Dech obou v tváři když ucítíšucítíš,
2-5příteli, pozor dej! Stůj!
2-6Nad propastí se vzpamatuj!
3-1Okamžik tenhle byl nebesky hezký.
3-2Najednou naše se potkaly stezky.
3-3Prsa se úděsem hanebným dmou,
3-4smích roste každičkou minutou –
3-5Do srdce mého než zjev jeho všelvšel,
3-6bolestí trochu jsem přetrpěl.
48
4-1Okamžik potom byl nebesky smavý.
4-2Staré mne zvábily najednou hlavy.
4-3Rodičů ruce synáček líbá,
4-4nad jejich starostmi dojat se shýbá.
4-5Něco však dere se do jeho očí:
4-6teď – teprv – smysly se v závrati točí...
49