JAN VRBA.

Ladislav Andělíček

Stojí vrba nad potokem, hned ti padne do oka. Přijdeš, sedneš, oči přivřeš a už chrápeš z hluboka. V polední stráň slunce praží, dole bublá Sázava. Jaký je ten celý život jednoduchá zábava! Myšlenek jen rač nás chránit mocný nebes pán a král! Co stvoříme, to stvoříme a pak budem’ hajat dál.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

110. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RŮZNÉ LISTÍ. (Jaroslav Goll)
  2. NA PASEKÁCH. (František Táborský)
  3. BOŽENĚ VLACHOVÉ (Jan Neruda)
  4. XXIII. Ty ještě vrtíš hlavičkou svou v strázni? (Antonín Klášterský)
  5. Poslední nocleh. (Jan Pelíšek)
  6. Matčino jitro. (Rudolf Pokorný)
  7. V lese. (Bohumil Forman)
  8. XIII Ty’s jako anděl z blankytu (Emanuel Miřiovský)
  9. Při bouři. ( K. Egor)
  10. Zlatá záře podvečera (Josef Holý)