„MOŘSKÝ“ PSTRUH V NERETVĚ

Jiří Mahen

Hej, ty tuláku, vandráku, slyš ! Nabízím smlouvu ti skvělou a stavím za ni se celou: proboha, piš mně! Zlatem, zlatem ti zaplatím jednou! Na účet evropských států oznam, potkáš snad tátu před Sočou bědnou! Piš mně, máš-li snad v Maroku matku! Strýčkové v Muluji řece, ti by to zradili přece, pošli pár řádků! Pošli, pošli mně telegram krátký, kdyby snad tetička v Rhôně nechtěla po dobrém honě do moře zpátky! Pohled pošli mi z Messiny taky! Tam prý ti dědeček dřímá, netrefil na Maltu z Říma, protři mu zraky! Jestli Vardarem popluješ vzhůru, vyřiď tam, skočíš přes trám, růžovým u mlýna sestrám pozdravů fůru! Prosím, zastav se na poště v Smyrně! Že bys rád zavolal bratra, co v horním Eufratě chátrá, popros je mírně! Kříž ti děláme nad slapem vápnem: jestli ty potáhneš v zimě Mostarem, uvědom ty mne, jinak lapnem! Zkrátka, zkrátka nám hlavně jde o to: z mořety každý rok táhneš, jinak si u nás to nahneš, mizerná sloto!