„MOŘSKÝ“ PSTRUH V NERETVĚ
Hej, ty tuláku, vandráku, slyš mě!
Nabízím smlouvu ti skvělou a stavím za ni se celou:
proboha, piš mně!
177
Zlatem, zlatem ti zaplatím jednou!
Na účet evropských států oznam, až potkáš snad tátu
před Sočou bědnou!
Piš mně, máš-li snad v Maroku matku!
Strýčkové v Muluji řece, ti by to zradili přece,
pošli pár řádků!
Pošli, pošli mně telegram krátký,
kdyby snad tetička v Rhôně nechtěla po dobrém honě
do moře zpátky!
Pohled pošli mi z Messiny taky!
Tam prý ti dědeček dřímá, netrefil na Maltu z Říma,
protři mu zraky!
Jestli Vardarem popluješ vzhůru,
vyřiď tam, až skočíš přes trám, růžovým u mlýna sestrám
pozdravů fůru!
Prosím, zastav se na poště v Smyrně!
Že bys rád zavolal bratra, co v horním Eufratě chátrá,
popros je mírně!
Kříž ti děláme nad slapem vápnem:
jestli ty potáhneš v zimě Mostarem, uvědom ty mne,
jinak tě lapnem!
Zkrátka, zkrátka nám hlavně jde o to:
z moře – ty každý rok táhneš, jinak si u nás to nahneš,
mizerná sloto!
178