VEČERNÍ POSELSTVÍ.

Božena Benešová

Já nezvím nikdy, jak ti bývá v těch osamělých hodinách, kdy rudý den se v okna dívá a noc již přešla bytu práh, kdy vzpomínek slast zádumčivá a před budoucnem chmurný strach do teskné harmonie splývá v tajemných duše končinách, já nezvím nikdy... Ty věz ale: Do mého srdce vždycky vchází kdos nevolaný v chvíli té. A horečně ač hledá stále, svých světlých stop již nenachází Duch lásky naší zabité.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

349. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V lese. (Bohuslav Čermák)
  2. Tuberosy. (Jiří Karásek)
  3. 3. V tichém hvozdu v šeru noci (Václav Bolemír Nebeský)
  4. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  5. CIS-MOL. (Ludvík Lošťák)
  6. ANDANTE (Božena Benešová)
  7. PROZPĚVEM. (Čechoslav Ostravický)
  8. Mé srdce ranila jsi... (Xaver Dvořák)
  9. Odměna. (Adolf Heyduk)
  10. IV. Nakloněni jsou mi bozi, (Josef Kalus)