IV. Nakloněni jsou mi bozi,

Josef Kalus

Nakloněni jsou mi bozi, miláčkem jsem zpěvných Mus; nechť mi bouře z dálky hrozí – mne ochrání genius! Vstoupám srdce ve temniny, v ruce krásy pochodeň, plaším z něho smutku stíny, noc v něm měním v jasný deň. Budoucnosť zvěstuji novou, svému lidu vzkříšení, korunu mu na trnovou kouzlím květ a lupení. Chci jej těšit’ v jeho bolu, srdce své mu v oběť dát’, z písní zářnou gloriolu kolem jeho hlavy tkát’. Nakloněni jsou mi bozi, miláčkem jsem zpěvných Mus, nechť mi bouře z dálky hrozí – mne ochrání genius!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

477. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  2. Budoucno. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  3. XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín (Gustav Pfleger Moravský)
  4. 7. S trudem svým se vracím z doubí – (Václav Bolemír Nebeský)
  5. 8. V noci bloudil jsem, (Václav Bolemír Nebeský)
  6. Deštivá noc. (Julius Alois Koráb)
  7. Písni. (Adolf Brabec)
  8. Mé srdce ranila jsi... (Xaver Dvořák)
  9. Za pohádkou. (Karel Babánek)
  10. NOCI. (Adolf Brabec)