STARÝ PORTRÉT TICHÉ GALERIE
Strach měla před bouří, blesků se lekala,
rachotem hromu vyděšena všecka.
A oči mhouřila a uši zacpala
pohybem nervosním plachého děcka.
Strach měla před nocí, když přišlo klekání,
v temnotách zločin tušila a vraždy.
Ji děsil netopýr, sýčkovo volání.
A o strašidlech mluvil šelest každý.
Strach měla ze slova. Znala, že neřekne,
co říci toužila, že slovem zmatek vzrůstá.
Jak hladký had se slovo vysmekne
a toho lekneš se, co propustila ústa.
Strach měla z úsměvu, že brzy pomine,
strach měla z budoucna, strach měla z minula.
Strach měla ze všeho, jedinéjedině z lásky ne.
Strach z lásky neměla a láskou zhynula.
27