PORTRÉT REVOLUCIONÁŘE ROMANTIKA

Viktor Dyk

Za účel života si toto kladu: Dnes postavíme v noci barikádu, neb nelze už, by národ snášel dál, jak hrá s ním vláda měšťácká a král. Svou barikádu stavíme. Než vězme: Až vzejde den, ji tupý žoldák vezme. My bez naděje jdeme do boje. Nadarmo Gavroche sbírá náboje. Ne; – barikáda naše neodolá. A přece jdeme: budoucnost nás volá. A umírám-li, marně neumru. Ti po nás vtáhnou jistě do Louvru. Noc ještě však a zbývá ještě chvíle své mansardy si vzpomenout, své milé. A zadumaně k hvězdám hledíce svíráme prudce svoje ručnice, tak jak jsem v náruč svíral Fanchette křehkou, jak Paříž krásnou, jako oblak lehkou, tu Fanchette, jejíž zrak se zítra zrosí, že příliš pozdě srdce vzpomnělo si.

Patří do shluku

výhra, prohrát, karta, vyhrát, hráč, sázka, prohra, šach, kostka, bulka

158. báseň z celkových 309

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽIVOT A KARTY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. V DNECH NEJISTÝCH... (Viktor Dyk)
  3. Národ Horymírů. (Antonín Koukl)
  4. KRÁL A ŠAŠEK. (Josef Kubelka)
  5. Než zavru oči... (Jaroslav Vrchlický)
  6. EPILOG. (Josef František Karas)
  7. DANTE Z VYHNANSTVÍ. (Karel Dostál-Lutinov)
  8. V BOUŘI (Otokar Fischer)
  9. JEDINÉ PONDĚLÍ (František Serafínský Procházka)
  10. XIV. Lve náš mocný, napni drápy, ( Starý Švejda)