Proč jméno Vaše...

Adolf Brabec

Proč jméno Vaše mile zní mi a vzpomínám naň znovu zase, proč vždy se jevíte mě v kráse sny krásnými a líbeznými? Proč pomněnkové Vaše oko ve duši leží přehluboko jak jezer dvou když hlať se svítí však Vaše přec se jasněj’ nítí! Proč znovu zřím ty krásné tahy a vlas Váš dlouhý kaštanový? – Proč snové ti jsou vždy mně noví. proč vzpomínám tak na Vás záhy? Vždyť mládí ve Vás moje celé u Vás mé vzlety, touhy vřelé, a obrazy mých mladých let, při kterých slzím rozechvět. Mé místo změnil čas a osud, však přec jen kvítí beru odsud – jsou pomněnky to, modré kvítí, jež v srdci v oku Vašem svítí. A přeji Vám, by život sázel do ňader Vašich ono kvítí, jež časem v srdci mojím svítí, s nim šťastný by Vám život vcházel.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

389. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dny dětinství. (Anna Vlastimila Růžičková)
  2. Hrdlička. (František Ladislav Čelakovský)
  3. U potůčka. (Anna Vlastimila Růžičková)
  4. HORO, HORO VYSOKÁ. (Julius Zeyer)
  5. Z domova. (Jaroslav Martinec)
  6. Na večer. (Matěj Havelka)
  7. TOUHA PO VZDÁLENÉ. (Václav Věnceslav Ráb)
  8. 295. Jaké barvy! jaké spanilosti (Jan Kollár)
  9. VĚNEČEK BOŽÍTĚLOVÝ (Xaver Dvořák)
  10. 7. U potůčka. (Jan Slavomír Tomíček)