295. Jaké barvy! jaké spanilosti

Jan Kollár

Jaké barvy! jaké spanilosti Krášlejí vás břehy ozdobné, Samé modré, něžné, předrobné Nezabudky vidím vůkol rosti; Ach, já znám tam v kruté dalekosti Oči docela vám podobné, Utište mé kvěle žalobné, Posilujte sardce ve stálosti! O bych sem vás kvítky nebeoké, Tam k Ní přesaditi v stavu byl, Od Rákoše k Sále stříbrotoké; Jenby ste Jí jméno řekly vaše, Znalaby, že sice pohubil, Nezničil však osud svazky naše.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

381. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Obraz dívky mé. (Josef Jaroslav Langer)
  2. 8. Kdy ptáčků dumy slýchám, nebo tmavé (František Ladislav Čelakovský)
  3. DOZVUKY. (Otakar Mokrý)
  4. Jednání čtvrté. (Jindřich Böhm)
  5. K POTŮČKU V DĚDINĚ. (Václav Jaromír Picek)
  6. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  7. 141. Jako květnatými lučinami (Eduard Just)
  8. Potůček. (Pavel Josef Šafařík)
  9. IV. Až s tvým hebkým vlasem bude májový si větřík hrávat, (Adolf Heyduk)
  10. Zahrej mi, drahá, sonátu, (Gustav Dörfl)