Zahrej mi, drahá, sonátu,

Gustav Dörfl

Zahrej mi, drahá, sonátu, tu krásnou skladbu o luně; mé srdce tíží mrákoty, a tou se opět vystůně. Až budeš hráti, uslyším, jak dálné hory barví nach a jak se s tebou procházím v pohádek vábných krajinách. Jak měsíc z nitek stříbrných trůn čarovný ti urovná, a vše jak bude hlásati, že písní mých jsi královna.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

514. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Obraz dívky mé. (Josef Jaroslav Langer)
  2. Májová. (Ladislav Quis)
  3. Libě zefyru jak vání, (Emanuel Züngel)
  4. Tvé. (Růžena Jesenská)
  5. 37. Žehnám vás, již lásky kraje zlaté, (Jan Kollár)
  6. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  7. DOZVUKY. (Otakar Mokrý)
  8. Jednání čtvrté. (Jindřich Böhm)
  9. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  10. 1. Drahá ty vlasti má, (Jaromír Březanovský)