Libě zefyru jak vání,

Emanuel Züngel

Libě zefyru jak vání, když se jaro blížívá, slunko kdy se usmívá, země slaví z mrtvých vstání potůček kdy trhá ledu pouta, zpěv a jásot z každého zní kouta: ano, libě tak plynou dni Vám roku nového, s blankytu nechť jasného hvězdy blaha Vám jen kynou. Mně pak za vroucí přání dál kyň Vaše milování.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

176. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jaro na Závisti. (Rudolf Pokorný)
  2. 5. Odloučení. (Václav Věnceslav Ráb)
  3. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  4. Ludovíka. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  5. Pachole u potoka. (Karel Sudimír Šnajdr)
  6. Obraz dívky mé. (Josef Jaroslav Langer)
  7. Jarní intermezzo. (Josef Kuchař)
  8. Na jaře. (Berta Mühlsteinová)
  9. XXXVII. Překrásně slavík v houští zpívá, (Josef Uhlíř)
  10. Zahrej mi, drahá, sonátu, (Gustav Dörfl)