Jarní intermezzo.

Josef Kuchař

Hle, roztál sníh a roztál led, svit slunce plá, jenž v mraku zbled, a v doly závoj mlhy kles, jenž na mne chlad a smutek nes. Já dlouho – dlouho tvrdě spal, až jara dech mne vylíbal, a tepla, vánku šepty jaré mně z listů kouzlí báje staré. – Však nechci plesat šťasten sám, já ze skal ozvuk vyvolám a vábit budu ptactva zpěvy bujaré mládce, sličné děvy. Já z listů svěžích, zlatých květů své mocné věnce máji spletu a svatý stín a prochlad dám. Já řečí dumnou mluvit znám; až křídlem kraj zastíní šero, já ze skal budu bájí stero vyprávět v luzích květinám. Až klesne slunko, umře den, a s nebe sstoupí tichý sen a měsíční kol vzejde klid: – tu nad zelení, květy, mechy, se rozševelí moje vzdechy, tu budu já nad světem bdít. Čím ozdobit my jaro máme? My mrtvým se jen zelenáme, jichž popel chladná kryje zem – – Však až se duchů čas přiblíží, my budem nad hroby a kříži tajemně kývat hřbitovem...

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

772. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Skřivánek. (Karel Marie Drahotín Villani)
  2. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  3. 70. Meta. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. Na jaře. (Berta Mühlsteinová)
  5. 66. Zvukové přírody. (Jan Slavomír Tomíček)
  6. Jaro na Závisti. (Rudolf Pokorný)
  7. X. DÍVČININO PLESÁNÍ. (František Ladislav Čelakovský)
  8. Ptáče. (Eliška Krásnohorská)
  9. Libě zefyru jak vání, (Emanuel Züngel)
  10. 4. Lilě – nevinné tvé lásky (Václav Bolemír Nebeský)