Ptáče.

Eliška Krásnohorská

V háječku světlém přebývá na tisíc blažených ptáčků, nechať se dní neb zatmívá, zvučí tam jásot zpěváčků. S jitřenkou slechla jsem za rosy kdysi tak vábně je zpívat, že moje srdéčko přálo si s nimi tam na vždy přebývat. V ňadrech mi divně bušilo blízko i smíchu i pláče, až se mi hravě změnilo v radostné blažené ptáče. Chtělo mi vyletět za krátko, nežli jsem volnost mu dala, za nožku rychle jsem ptačátko nitkou si přivázala. Nyní mi létá vesele s ptáčaty v háji a pěje, k spánku si v zeleni ustele, paprskem slunka se hřeje. Nastane-li však trudný čas, žalosti kdy mě ouží, přitáhnu nitku a ono zas na starém místě slouží. A kdy mi třeba milovat, přilétá samo rádo! Nelze mu dosti děkovat, že jest tak šťastno a mládo.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

187. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIX. S ní milá mi chůzka bývá (František Ladislav Čelakovský)
  2. Jaro doma. (Adolf Heyduk)
  3. 66. Zvukové přírody. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. Boleslavu Jablonskému. (Rudolf Pokorný)
  5. Ranní cestování. (Josef Wenzig)
  6. Ptáčata. (Eliška Krásnohorská)
  7. PŘÁNÍ. (Karel Sabina)
  8. Dobrou noc! (Karel Sudimír Šnajdr)
  9. VII. Když k nám zavítá květný máj, (Josef Uhlíř)
  10. Matičce. (Herma Pilbauerová)