295. Jaké barvy! jaké spanilosti

Jan Kollár

295.
Jaké barvy! jaké spanilosti Jaké barvy! jaké spanilosti
Krášlejí vás břehy ozdobné, Samé modré, něžné, předrobné Nezabudky vidím vůkol rosti; Ach, já znám tam v kruté dalekosti Oči docela vám podobné, Utište mé kvěle žalobné, Posilujte sardce ve stálosti! O bych sem vás kvítky nebeoké, Tam k Ní přesaditi v stavu byl, Od Rákoše k Sále stříbrotoké; Jenby ste Jí jméno řekly vaše, Znalaby, že sice pohubil, Nezničil však osud svazky naše.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár